Dokončil jsem konečně stavbu nového PA pro 144 MHz s elektronkou GS35B a úspěšně jej otestoval ve VHF contestu, tak i při provozu EME.
Již před delším časem jsem dospěl k závěru, že především pro provoz EME potřebuji vyšší výkon, než poskytuje můj současný PA s označením Bivoj s elektronkou GI70BT. V době, kdy jsem jsem se rozhodoval o podobě aktivního prvku, byl polovodičový PA ještě poměrné nákladný. Rozhodnul jsem se tedy nakonec pro osvědčenou elektronku GS35B. Jelikož jsem plánoval tento PA pro přechodné QTH, kde je pro něj relativně dostatek prostoru, rozhodnul jsem se inspirovat konstrukcí Martina OK1UGA využívající anodový obvod s transformačním úsekem koaxiálního vedení. Rozměrově je sice tato konstrukce na 144 MHz dosti značná, ale pro požadavek očekávaného řekněme až trvalého provozu je velmi stabilní. Což jsem si již ověřil v praktickém provozu. Prostě, jak se mezi amatéry říká styl cihla – klíč.
Typ konstrukce byl tedy vybrán, zbývalo ještě vybrat nějaké hezké jméno z české historie. Jméno Golem mi připadlo jako logické pokračování jména Bivoj. Stavba samotná se mi protáhla déle, než jsem původně předpokládal. Prostě bylo potřeba se ještě stavebně vyřádit na domě, zasadit strom, zplodit syna…
Práce probíhaly na více frontách – dutina, VN zdroj a budič. Samotná dutina je spíše mechanická záležitost než elektrická, VN zdroj je samostatný a obsahuje třífázové trafo. Abych měl dostatek budicího výkonu, rozhodnul jsem se doplnit do skříně PA rovněž tranzistorový budič s MRF150 napájený spínaným zdrojem 50V. Než jsem sestavil samotnou bednu PA s otevíracím předním panelem na pantech, musel jsem vyvrtat a nařezat množství závitů. Při té příležitosti jsem si vzpomněl na rčení z mých mládežnických let, že nejlepší zesilovač je ten, do kterého se vstupuje dveřmi a to díky staršímu synovi, pro něhož byla taková velká prázdná bedna ideálním domečkem na hraní. 
Jako první jsem pak do rámu namontoval budič se zdrojem. Ono se řekne propojit, ale těch metrů kabelů, které je potřeba u tak velké konstrukce, je až k neuvěření. Postupně jsem vše řádně testoval a na samotný budič jsem absolvoval v loňském roce Leonidy a Geminidy. A mohlo se pokračovat dále – namontovat dutinu, veškerou další elektroniku a také hlavně opět další metry kabelů. Některé dráty jsem do svorkovnic zapojoval dvakrát, vyjímečně i třikrát. To se prostě dráty asi nelíbily mladšímu synovi, který je vší silou vytrhnul. No co, opakování je matkou moudrosti. Někde ten kladný vztah k vysílačkám a elektronice přeci objevit musí. 
Po getrování, vyzkoušení a nastavení klidového proudu, doladění vstupu na PSV 1,1 jsem letos v únoru poprvé pustil do lampy buzení. Dostavil se krásný pocit, kdy po rychlém doladění byl kW na světě. Krásná to vzpruha pro další pokračování, kdy jsem dodělával směrovou odbočnici s měřením výkonu, krycí plechy apod. I první praktické zkušenosti byly pozitivní. Rozlet mi sice vystavila stopka způsobená lázeňským pobytem, ale od začátku června jsem již koncový stupeň doma trápil při MS provozu. Udělal jsem od června do srpna včetně Perseid plno pěkných MS spojení a mohl jsem jen potvrdit, že PA je dobře vyřešený pro trvalý digitální provoz. Na závěr jsem doplnil do PA ochranu proti špatnému PSV. Kdybych ji neudělal hned, tak věřím, že bych ji asi nedodělal nikdy.
Poněvadž se již blížil termín VHF contestu, kde si měl odbýt premiéru, převezli jsem PA na naše VHF QTH. Já jsem byl rád, že Golem je připraven k provozu, XYL byla ráda, že ta „kráva“ je již z domu. Vzájemné sympatie. V závodě byl PA používán na hranici 1kW, v týdnu po závodě jsem chtěl pokoušet o spojení s 3B9EME, jenže po připojení anodového napětí se objevilo sršení a smrad. Musel jsem provést opravu výměnou blokovacího kondenzátoru z cuprextitu, který byl moc tenký a po navlhnutí prohořel. Nový z teflonového materiálu už snad vydrží. Příště musím dát na svůj první pocit a hned jej doma při stavbě vyměnit. Každopádně bylo po expedici, PA je opraven a nastavením výstupní vazby byl výkon nastaven na hranici okolo 1,5kW. Koncový stupeň jsem provozoval následně i při EME provozu, na ladění jsem nemusel šáhnout a teplota výstupního vzduchu nepřekročila 53°C.
Rád bych poděkoval především Martinovi OK1UGA za inspiraci a zodpovězení spousty dotazů a také Pavlovi OK2IFS za konstrukci většiny mechanických dílů včetně překásného výstupního filtru (viz obrázek).
.jpg)
.jpg)
